omòtāč
omòtāč m 〈G omotáča〉
jednina | |
---|---|
N | omotač |
G | omotača |
D | omotaču |
A | omotač |
V | omotaču |
L | omotaču |
I | omotačem |
množina | |
N | omotači |
G | omotača |
D | omotačima |
A | omotače |
V | omotači |
L | omotačima |
I | omotačima |
1. | dosl. (+ potenc.) ono što omata |
2. | opna, ovojnica, vanjsko zaštitno tkivo |